Jdi na obsah Jdi na menu
 


Letní soustředění 2018

HORNOBRADLOVSKÝ ZPRAVODAJ 2018

Středa 22.8.

Ráno začínáme probuzením do dalšího slunečného dne a máme se krásně. Jedeme si v odpočinkovém rytmu, tudíž ranní výběh negujeme. Snídáme párkovanou s kečupovanou, a to nám bohatě stačí. Zítra ovšem posnídáme dle kalorických tabulek a bude to jedna paráda vedle druhé. Dopolední TJ (již víme, co to je) nás naplňuje jen a jen fotbálkem. Střílíme gól za gólem, dáváme přihrávku za přihrávkou, děláme skluz za skluzem. To vše má sloužit jako příprava na zítřejší vypjatý match proti zdejšímu spolurekreantovi FK Újezd nad Lesy (je z Prahy). Následuje oblíbená koupačka v malém bazénu, kde rádi skotačíme, blbneme, skáčeme a děláme jiné kravinky. Trenéři zde přicházejí k novým modřinám, škrábancům, podlitinám a jiným psychickým újmám. Oběd nás ovšem překvapuje. Změna v jídelním lístku je nečekaná. Avizované kuřecí nudličky se sýrem a šunkou bychom spíše překřtili na nudličky z blíže nespecifikovaného masa s výrobním salámem a žampiony. Je logické, že někteří naši borci se vzdali této porce a raději si přidali polévku. Ta byla opravdu dobrá. To platí i pro trenérský štáb. Odpolední TJ negujeme a vyrážíme na Stezku hrdinů, pro hnidopichy výlet po modré turistické značce. Šlapeme dobře, ale pomalu. Jeden kilometr nám trvá 19 minut a 45 vteřin. Tempo je opravdu vražedné. Rádi se totiž kocháme zdejší faunou a florou. Původní vytyčený cíl musíme změnit, bohužel. Ze stodůlecké modré barvy se transformujeme do barvy venkovních dresů (snad všichni víme, jaká je to barva). Za krátko už točíme mlýnským kolem, naší cílovou destinací. Větráme peněženky a místní paní se nestačí divit. Jedna ruská zmrzlina jde na dračku za druhou. Když jde na řadu 20. svěřenec, tak se hlásí rekord v počtu prodaných kusů za rok. Ruská zmrzlina již není k dispozici. Místní mlýnské kolo stráží vodník Kebule. Náš nejmenovaný člen /*-+,::! o něm prohlásil: „To není vodník, ale zelený Číňan s pindíkem v puse“. Tím zakončujeme náš 25ti minutový pobyt na zdejším pěkném posezení u mlýnského kola. Na cestě do našich ubikací si ještě stavíme domečky z mechu a kapradí (je zfotodokumentováno). Díla jsou opravdu velkolepá a nemusí se za ně stydět ani místní skřítci. Celkem naše šedesátinožka naťape 6 km. Do ubikací dorážíme v pořádku a znaveni, unaveni, přetaveni. Na večeři se moc těšíme, jelikož máme svíčkovou, kterou i naši kuchaři v trenérském týmu (Filip a Lukáš) hodnotí jako vcelku podařenou. Večer již trávíme bez tréninkové dávky a těšíme se na zítřejší utkání s FKÚNL.

Úterý 21.8.

Vytáhnout kluky z postele se ukazuje jako stále těžší úkol. Únava se hromadí, ale stodůlečtí borci ji bravurně odbourávají. Slíbené kopečky se nikdo neodvážil bojkovat a plán byl splněn na 105%. Někteří jedinci neměli stále dost a splnili plán dokonce na 120%. Rádi bychom je tu pochválili, ale jak jistě víte….legislativa nám to nedovoluje. Můžete se jen dohadovat. Avšak budeme tak hodní a sdělíme vám jejich iniciály dle GDPR. Byli to **, ++, --, // a hlavně ??. A málem bychom zapomněli na chudáka !!. Po doběhnutí k ubikacím nám trenér Lukáš sdělil nové stádo čuníků. Jména jsou 1A, 2B, 3C, 4D a pozor, teď přijde překvapení….nečekaně….ale opravdu nečekaně. Čuník 5E. Role čuníků se vyvíjejí a nyní mají na starost veškerý odpad z trenérských chatek, chajd, ubikací, domů, domků a bungalovů. Zároveň mají na starost i svolávaní ostatních kluků na veškeré srazy. I nadále vzděláváme děti v oblasti ranní gastronomie. Někteří stále snídají meloun a párek, suchý chléb vložený mezi dvě namazané housky a nový hit je meloun s hořčicí. Dopolední TJ proběhla opět v nastoleném řádu. Coerver, vedení míče a jakási obměna něčeho. Tentokráte to byla pověstná vyhejbačka. Před obědem jsme společně vyplnili jednoduché dotazníky a hráčské smlouvy na příští rok. Dozvěděli jsme se opravdu zajímavé perličky. V zástupu profesionálních fodbalistů se objevili chemik, policajt či hlídač psů. Získali jsme také vynikající zpětnou vazbu na nejoblíbenější aktivity během TJ. Budoucí hvězdy by nejraději: bjehaly, hrály ribički a nehrály se slabými hráči. Opět máme obědovou baštu. Opět máme polední klid, opět uklízíme chatičky, opět nám Lukáš strhává body za úklid, opět máme odpolední TJ, opět tam makáme na 137,5%, opět střílíme branky body vteřiny penalty a opět jdeme do bazénu, kde trenér Petr utrží další modřiny a škrábance od přerostlých klíšťat (našich vašich dětí). Výjimku tvoří druhá odpolední TJ, která je ve stylu kompenzačně posilovacích cviků alá ROCKY. I orosené čelo předcvičujícího trenéra Pavla dokazovalo, že si kluci dali opravdu do těla. Trenér Petr se lehce zapotil, trenér Jirka cviky pracující se svojí vahou rovnou vzdal, trenér Filip raději jen kontroloval. Jen Petra z drsného klanu Forejtů mlčky cvičila a vydržela dávky až do úplného, ale úplného konce. Večer jsme ještě odměnili nejlepší borce zaslouženou ledově-smetanovo-čokoládovo-jahodovou odměnou. Opět posloucháme pohádku, a to o Kustodovi Karolkovi, kterou nám řekl trenér Lukáš. A bohužel teď už nemáme čas, už musíme moderovat další zprávy.

Pondělí 20.8.

Začlo pro nás prvním hornobradlovským výběhem. Chvíli nám trvalo, než jsme se vůbec vyhrabali z chatek, jelikož se minimálně polovině nechtělo vstávat. Druhá polovina byla však natěšena na ranní protáhnutí těla. Samozřejmě u trenérského štábu byl poměr jiný. Jaký? To si domyslete sami. Naše stodůlecká šedesátinožka byla roztažena po celé délce hornobradlovského lesa. Po rozcvičce a obřadu vítání slunce, se naše šedesátinožka vrátila zpět na ubikace. Naše vaše děti byly za svoje srdcervoucí uklízecí výkony po zásluze odměněny. Ti nejbohorovnější si odnesli titul „ČUNÍK DNE.“ Kdo to byl, vám však z důvodu GDPR nemůžeme sdělit. Od té doby si zpíváme hit Tři čuníci jdou od Jarka Nohavici, byť v našem případě se jedná spíše o 5 čuníků. Jako vždy jsme posnídali, popili čaj, poklidili špinavé stoly od čaje a drobků a vrátili zpět na své ubikace. Učíme děti snídat. Někteří snídají meloun a párek, další jen jogurt, někteří suchý chleba, fantazie se meze nekladou, ale meloun s kečupem? Zatím vítězí. Opět jsme se těšili na dopolední vydatnou 75 minutovou tréninkovou jednotku, kde jsme kromě práce s míčem objevovali i tajemství žebříku. Pro některé zůstává stále neprolomeno. Pořád jsme měli sil dost, ale jelikož naše ubikace připomínaly spíše kurník, museli jsme část z nich věnovat úklidu. Byl to zatím náš jediný nešvar (neplést s Nešpor!). Odpolední TJ byla ve stylu hada střeleckého. Stříleli jsme dělovku za dělovkou, projížděli slalom za slalom, branku za brankou a bombili volej za volejem. Síť, která již několik let chrání zdejší potok před náletem míčů, odolala. Na závěr jsme dávali přihrávku za přihrávkou, podstupovali souboj za soubojem, stříleli bombáž za bombáží a kouzlili kličky za kličkou. Vyzkoušeli jsme také zdejší bazén, který stráží místní strašidlo Česílko. Během dne však nestraší, tudíž nebyl důvod nenarušit jeho posvátné panství. Vyhlášená je jeho 10ti metrová skluzavka, při jejímž zdolávání se začla třást kolena i trenérům. První vlaštovka přilítla od trenéra Jirky, který podal skvělý výkon, především při akrobatickém dopadu až na dno. Vodník Česílko z toho asi nebude mít radost. Následoval stodůlecký zástup nadšenců, kterým Jirka svým heroickým výkonem dodal odvahu do žil. Lítal tam jeden borec za druhým, div, že na konci zůstala nějaká voda v bazénu. Jako vždy jsme povečeřeli kvalitní místní stravu a těšili se na večerní PÚ a T dvojic. Večerní PÚ jsme odehráli proti starším klukům od Nešporů (neplést s nešvarem!). Mělo to takový ohlas, že nás dokonce navštívil i dron z nedaleké vísky Čehosi nad Čímsi. Pro některé bylo toto „stvoření“ zajímavější než dění na hřišti. Je možné, že to mohl být jeden z důvodů naší prohry. Nicméně jsme zápas odmakali a vstřelili několik krásných branek. Soupeře jsme se nezalekli a byli jsme důstojným protivníkem. Všichni jsme v pořádku a spíme v řádku. Druhým nešvarem (doufáme, že podobnost se slovem Nešpor jsme již jasně vyloučili) je naše slézání na srazy. Zde platí klasické přísloví: „Scházíme se jak švábi na pivo.“ Opravdu to platí! Respektive se za to platí. Naše vaše děti byly odměněny přídavkem v podobě Láďových legendárních kopečků (můžete se zeptat Ládi). Když nás navštívila Večerka, bylo jasné, že musíme odejít na své ubikace a pomalu se připravovat na spaní. Ovšem nás čekala ještě jedna milá povinnost. Další pohádka od Tomáše, tentokráte nás strašil Edinson Cavani převtělený do místní legendy Barbuchy. Po této strašidelné „storce“ se kluci spokojeni odebrali do svých kurníků.


Vysvětlivky:

TJ – tréninková jednotka, nikoliv Tělovýchovná jednota

PÚ – přátelské utkání

T – turnaj

GDPR – globální destrukce pozitivního rozumu

 

místo konání: areál TESLA Horní Bradlo
termín konání: 18. 8. - 25. 8. 2018
záloha + doplatek 2.000,- Kč + 2.100,- Kč
celková cena: 4.100,- Kč
doprava: BUS + auta

Účastníci zájezdu:

Soustředění Horní Bradlo - srpen 2018    
Sokol MP - 2010 a 2011    
Hráč nar. zál. dopl.
1 Hrubý Alex 2010 OK OK
2 Graca Daniel 2010 OK OK
3 Havelka Matyáš 2010 OK OK
4 Konečný Viktor 2010 OK OK
5 Krajc Jakub 2010 OK OK
6 Mareš Jakub 2010 OK OK
7 Matula Erik 2010 OK OK
8 Novotný Jan 2010 OK OK
9 Palkovský Vít 2010 OK OK
10 Průša Matyáš 2010 OK OK
11 Souček Kryštof 2010 OK OK
12 Škarpa Jakub 2010 OK OK
13 Tkačík František 2010 OK OK
14 Zarič Nino 2010 OK OK
15 Bohdaň Adam 2011 OK OK
16 Hartmann David 2011 OK OK
17 Pösl Antonín 2011 OK OK
18 Wilitzer Nicholas 2011 OK OK
19 Novák Matyáš 2010 OK OK
20 Šimčík Marek 2010 OK OK
21 Šimčík Radek 2011 OK OK
22 Vik Daniel 2010 OK OK
23 Hřebejková Eliška 2009 OK OK
24 Benčát Tadeáš 2009 OK